Ústavní právo

Ústavní stížnost

Ústavní stížnost není čtvrtou instancí a není opravným prostředkem proti každému nepříznivému rozsudku. Slouží k ochraně základních práv a svobod. Podává se zpravidla až poté, co byly vyčerpány řádné i mimořádné opravné prostředky, které zákon dává — dovolání, kasační stížnost, obnova, podle povahy věci. Kancelář nejdřív posoudí, zda věc do tohoto fóra vůbec patří. Když nepatří, řekne to. Nespokojenost s výsledkem sporu sama o sobě ústavní stížnost neunese.

Lhůta k podání je krátká a běží od doručení posledního procesního rozhodnutí. Formální vady, které se u dovolání ještě dají napravit, u stížnosti často znamenají, že se Ústavní soud věcí meritorně nezabývá. Stížnost se proto nepíše jako delší odvolání. Píše se jako ústavní otázka: které základní právo, jaký zásah veřejné moci, proč obecný soud nebo jiný orgán tento zásah v intencích Listiny a Ústavy neunese.

Zastupování před Ústavním soudem

Řízení před Ústavním soudem má vlastní řád, lhůty a náležitosti podání. Zastupování zahrnuje posouzení přípustnosti a včasnosti, vypracování stížnosti, návrh na odklad vykonatelnosti tam, kde to dává smysl, a další úkony v řízení. Deset let na Ústavním soudu není argumentem ve věci; je to znalost fóra, jeho mezí a toho, co stížnost unese. Nález ani usnesení o odmítnutí nelze slíbit.

Konstitucionalita trestního a správního postupu

Ústavní otázka často nevyvstane až u stížnosti. Může se týkat trestního stíhání, zajištění majetku, použitelnosti důkazů nebo správního postupu, který zasahuje do osobní svobody, obydlí, korespondence nebo majetku. Práce spočívá v tom pojmenovat, zda jde o výklad zákona, nebo o zásah, který zákon a Listina neunesou — a zda se to ještě dá napravit v řízení, které běží.

Ochrana základních práv

Agenda základních práv se neomezuje na slavnostní formulace. Jde o konkrétní zásah státu a o to, zda pro něj byla zákonná cesta, zda byla přiměřená a zda ji lze ještě napravit před obecnými soudy, nebo až před Ústavním soudem. Kancelář bere věci, kde je tento přesah zřejmý nebo alespoň poctivě obhajitelný — ne každou nespokojenost s verdiktem.

Mez, kterou slíbit nelze

Kancelář nemůže slíbit přijetí stížnosti k meritornímu projednání, ani nález o protiústavnosti. Ústavní soud rozhoduje sám. Naše práce je připravit věc tak, aby obstála jako ústavní otázka — ne jako nespokojenost s výsledkem sporu, přepsaná do jiného formuláře.

Než se stížnost podá

První zpráva kanceláři nemá obsahovat celý spis. Stačí označit řízení, poslední rozhodnutí a to, v čem spatřujete zásah do základního práva. Zbytek se doplní, pokud věc do agendy patří. Ústavní stížnost nelze slíbit jako „další pokus“, když obecná justice věc uzavřela věcně a bez ústavního přesahu. Odesláním formuláře nevzniká zastoupení.